Očkování ev. vakcinace = vytváření odolnosti proti infekčním chorobám. Jde vlastně o způsob vytváření imunity, kdy je daný organismus vystaven oslabenému choroboplodnému zárodku a sám si proti němu vytváří protilátky. Tvorbu protilátek vyvolá buď toxin (jed) produkovaný mikroorganismem např. očkovací látka proti záškrtu nebo tyfu, lze použít i oslabeného živého mikroba (TBC) nebo virus (např. spalničky, dětská obrna, žlutá zimnice). Tyto ochranné protilátky přetrvávají u očk. jedinců podle typu vakcíny řádově týdny až mnoho let.
Očkování proti:
- Černý kašel
- Příušnice (parotitida)
- Spalničky (morbilli)
- Tetanus
- Zarděnky (rubeola)
- Záškrt (diftérie)
- Žloutenka typu B
- Infekce způsobená Haemophilus influenzae typu B
Černý kašel
Onemocnění dýchacích cest charakterizované záchvatovitým dráždivým kašlem často se zajíknutím a zvracením.
Původce: bakterie Bordetella pertusis, resp. B. parapertussis Výskyt: v ČR cca stovky příp./rok
Inkubační doba: 7-14dní
Průběh: Onemocnění začíná rýmou, kašlem. Kašel se mění v záchvatovitý se stahy a zajíknutím, u kojenců může končit zástavou dechu, u starších dětí a dospělých končí zvracením. Někdy se objevuje prokrvácení spojivek.
Diagnóza: Kultivační vyšetření na speciálních půdách, dále vyšetření protilátek.
Terapie: Antibiotika makrolidové řady /nejč. Erytromycin /, někdy léčba kyslíkem a sedativa.
Prevence: Očkování jako součást tzv. hexavakcíny v kojeneckém věku, dále vakcín Boostrix + Adacel u starších dětí a dospělých.
Příušnice (parotitida)
Infekce postihující především slinné žlázy a nervový systém.
Původce: Paramyxovirus
Inkubační doba: 12-25 dní, zdrojem je nemocný člověk a nákaza se šíří vzdušnou cestou
Výskyt: celosvětový
Průběh: Onemocnění začíná celkovou nevůlí, teplotami a postupně zduřením jedné nebo více slinných žláz. Častým průvodním jevem je nehnisavý zánět mozkových blan. Zánět slinivky břišní má obyčejně mírný průběh. U adolescentů nebo dospělých mužů se můžeme setkat se zánětem varlat nebo nadvarlat.
Diagnóza: Vyšetřením protilátek v krvi.
Terapie: Pouze léčíme příznaky.
Prevence: Očkování v rámci povinného dětského očk. kalendáře.
Spalničky (morbilli)
Vysoce nakažlivé onemocnění, které do roku 1969 patřilo k nejzávažnějším dětským infekcím.
Původce: Spalničkový virus
Inkubační doba: 10-14 dnů, zdrojem je nemocný člověk
Výskyt: V ČR díky očkování sporadicky, jinak celosvětově
Průběh: Onemocnění obvykle probíhá ve 2 stádiích. Katarální začíná 10 dní po nákaze (horečka, rýma, kašel, zánět spojivek, 4. den tzv.Koplikovy skvrny na sliznici dutiny ústní ), poté se rozvíjí exantémové stádium (další vzestup teploty, výsev vyrážky – šíří se směrem od obličeje dolů, splývá ). Komplikace mohou být závažné – akutní laryngotracheobronchitida, zánět plic, zánět mozku + tzv. subakutní sklerotizující panencefalitida. Častěji bývá komplikace z tzv. bakteriální superinfekce – záněty středouší, dutin, apendixu.
Diagnóza: Vyšetřením protilátek v krvi, klinické vyšetření.
Terapie: Jen symptomatická.
Prevence: Očkování / v rámci povinného očkovacího kalendáře /.
Tetanus
Akutní infekční onemocnění, které může u neočkovaných končit fatálně.
Původce:Bakterie Clostridium tetani – běžně se vyskytuje ve stolici koní, skotu a člověka. S výkaly se dostává do půdy, kde spóry jsou schopny přežívat i několik let. Při poranění dochází ke kontaminaci rány, bakterie produkuje tzv. neurotoxin.
Inkubační doba: 7-14 dnů
Výskyt: Celosvětový. Průběh: nejdříve jsou postiženy žvýkací svaly, jejichž křeč znemožňuje nemocnému otevřít ústa, zvyšuje se napětí obličejového svalstva, napětí svalů šíje, zad a břicha. I malý podnět – hluk či dotek může vést ke generalizovaným bolestivým křečím, stoupá teplota, pocení, téměř u poloviny dochází k udušení.
Diagnóza: Klinické vyšetření, etiolog.průkaz
Terapie: Hyperimunní globulin, G-penicilin, chirurg.ošetření rány
Očkování: U dětí očkování v rámci dětskéhopovinného očkovacího kalendáře, u dospělých vakcína Tetavax v 10-15letých intervalech.
Zarděnky (rubeola)
Onemocnění projevující se vyrážkou nebezpečné obzvláště v těhotenství možným posižením plodu.
Původce: Virus šíříce se vzdušnou cestou. Inkubační doba: 12-23 dní
Výskyt: Celosvětový Průběh: Po necharakteristickém zánětu horních dýchacích cest se na obličeji objeví nesplývavá drobně skvrnitá vyrážka. Během 3 dnů se šíří na trup a horní část končetin. Bývají zvětšeny šíjové, týlní a lymfatické uzliny za ušima. Časté jsou bolesti kloubů zvláště mladých žen. V I.trimestru těhotenství virus prochází placentou a způsobuje vrozené vady plodu.
Terapie: Specifická terapie neexistuje.
Prevence: Očkování – povinné u dětí v rámci dětského očkovacího kalendáře , součást vakcíny Priorix či Priorix tetra.
Záškrt (diftérie)
Závažné infekční onemocnění v minulosti s téměř 50% smrtností, které se v ČR díky zavedenému očkování vyskytuje sporadicky.
Původce: Toxické kmeny bakterie Corynebacterium diphteriae. Inkubační doba: 1-7 dní.
Výskyt: Celosvětový. Průběh: Akutní onemocnění mandlí, hltanu, hrtanu, nosní sliznice a vzácně kůže, spojivek a genitálií. Charakteristické jsou šedobělavé povlaky pevně lpějící ke spodině. Může být i vysoká horečka. Bývá i obrna měkkého patra s mohutným zvětšením krčních uzlin, nejzávažnější je postižení hrtanu – tzv. krup, který vede k udušení během několika hodin. Působením toxinu mohou vzniknout obrny či závažné postižení srdečního svalu.
Diagnóza: Klinický obraz, vyšetření protilátek.
Terapie: Hyperimunní globulin, ATB / penicilin či erytromycin /.
Prevence: Očkování – v rámci povinného očkovacího kalendáře u dětí, součást tzv. hexavakcíny,v. Boostrix, v. Adacel, event. u cestovatelů samostatná očkovací látka.
Žloutenka typu B
Zánětlivé onemocnění jater, které se přenáší prostřednictvím krve, krevních derivátů nebo sexuálním stykem.
Původce: DNA hepadnavirus
Výskyt: V ČR cca 0,7% nosičů viru, hyperendemickými oblastmi jsou Dálný Východ,některé ostrovy jižního a západního Tichomoří, země tropické Afriky včetně Madagaskaru, amazonská oblast jižní Ameriky, sev. oblast Kanady, Aljaška a pobřežní oblasti Grónska. V těchto oblastech je až 20% obyvatel nosiči viru žloutenky typu B.
Inkubační doba: 50-180 dní
Průběh: Zvýšená teplota, únavnost, nechutenství, tlak v nadbřišku, někdy bolesti kloubů, vyrážka, žluté zabarvení sklér a kůže, tmavá moč či světlá stolice. Častou komplikací /až 10%/ je přechod do chronického stádia s možným přechodem do jaterní cirhózy či karcinomu jater.
Diagnóza: Jaterní testy, vyšetřením protilátek v krvi.
Terapie: Speciální léčba pomocí interferonů.
Prevence: Očkování – buď samostatně /vakcína Engerix/ nebo kombinovaná vakcína i proti žloutence typu A /Twinrix/
Infekce způsobená Haemophilus influenzae typu B
Jedná se o tzv. systémová onemocnění: hnisavý zánět mozkových blan, zánět hrtanové příklopky tzv. epiglotitidu, zánět srdečního perikardu, septický zánět kloubů, zánět plic, vzácněji zánět kostní dřeně, očnice a nadvarlat.
Původce: Bakterie Haemophilus influenzae typu B, přenos vzdušnou cestou
Inkubační doba: 1-3 dny
Výskyt: celosvětově
Průběh:nejvyšší incidence u dětí mezi 1-4 roky. Téměř 2/3 se manifestují jako hnisavý zánět mozkových blan, dále zánět hrtanové příklopky a zánět plic. Jedná se o život ohrožující onemocnění.
Diagnóza: Odběr krve – hemokultura, odběr a vyš. mozkomíšního moku
Terapie: Širokospektrá ATB + další podpůrná léčba
Prevence: Očkování – vakcína zařazena do základního povinného očkování u dětí