Očkování proti:
Chřipka
Vysoce nakažlivé virové onemocnění, charakterizované náhlým začátkem, horečkou, celkovými příznaky a katarem dýchacích cest.
Původce: 2 viry: virus chřipky A a B, zdrojem nákazy je člověk. Virus se vylučuje mluvením, kašláním,kýcháním, přenos se děje tzv. kapénkovou nákazou.
Výskyt: celosvětově Inkubační doba: 18-24 hodin!
Průběh: Horečka 38-40st., zimnice, intenzivní bolest hlavy, bolestivý pohyb očí, bolesti kloubů, svalů, nápadná je celková únavnost a vyčerpanost. Mohou být i zažívací obtíže či zánět spojivek. Během 1-2 dnů se objevuje suchý, dráždivý kašel, často s pálením a bolestí na hrudníku. Později se kašel zvlhčuje s vykašláváním hlenu. Rýma u chřipky nebývá. U nekomplikovaných případů ustoupí příznaky do cca týdne. Velice často vznikají komplikace buď samotným chřipkovým virem či nasedající bakteriální superinfekcí /zánět plic, záněty svalů, zánět srdečního svalu, postižení centrálního nervového systému, u dětí pak záněty středouší a záněty dutin. Jen v ČR umírá na komplikace chřipky cca 2 tis.lidí/rok.!!!!
Diagnóza: speciální výtěr z nosohltanu, event. vzestup titru protilátek
Terapie: Většinou jen klid na lůžku a léčba příznaků, u komplikací či rizikových osob virostatika event.ATB
Prevence: Očkování – celá řada subjednotkových či štěpených vakcín.
Žloutenka typu A
Zánětlivé onemocnění jater, které se přenáší fekálně-orální cestou mezi osobami v těsném kontaktu nebo prostřednictvím kontaminovaných protravin.
Původce: RNA pikornavirus
Výskyt: V ČR cca 1 tis. případů/rok, vysoký až epidemický výskyt v Africe a jv.Asii
Inkubační doba: 14-50dní
Průběh: Zvýšená teplota, únavnost, nechutenství, tlak v nadbřišku, někdy bolesti kloubů, vyrážka, žluté zabarvení sklér a kůže, tmavá moč či světlá stolice. Diagnóza:Vyšetření jaterních testů a protilátek.
Terapie: Dieta jaterní, klidový režim, léky podporující činnost jater.
Prevence: Očkování – samostatné vakcíny Avaxim, Havrix nebo kombinované i proti žloutence typu B /Twinrix/
Infekce meningokokové
Jedná se o většinou život ohrožující onemocnění postihující především děti a adolescenty.
Původce: Bakterie Neisseria meningitidis, serotypy A,B,C a Y vyvolávají asi 95% meningokokových nákaz
Inkubační doba: 1-8 dní, přenos vzdušnou cestou, zdrojem je nemocný nebo nosič bakterie
Výskyt: v ČR hlavně serotyp B,C , epidemicky se vyskytuje v subsaharské Africe, Indii, Nepálu, Saudské Arábii
Průběh: Závažné formy se projevují jako meningokokový hnisavý zánět mozkových blan / kruté bolesti hlavy, vysoká horečka, zvracení,meningeální příznaky, porucha vědomí, křeče, krvácivé projevy, rozsáhlý opar/, meningokoková sepse / rozsáhlé krvácivé projevy, šok,multiorgánové selhání / , tzv. Waterhouse-Fridrichsenův syndrom /septický šok s rozsáhlým orgánovým krvácením především do nadledvinek či meningokokový zánět plic. Dalšími komplikacemi může být periferní cirkulační kolaps,gangrény akrálních částí končetin, nervovépostižení, zánět srdečního myokardu a perikardu. Smrtnost je až 20%. Diagnóza: Kultivační vyšetření krve, mozkomíšního moku, výtěr z krku.
Terapie: Širokospektrá antibiotika + podpůrná léčba. Prevence:
Očkování – konjugované vakcíny / Neisvac C, Menjugate, Menveo/, polysacharidové v. A+C
Infekce pneumokokové
Jedná se o život ohrožující onemocnění způsobené nejzávažnějším patogenem dýchacích cest.
Původce: Bakterie Streptococcus pneumonie.
Inkubační doba: cca týden, přenos je kapénkovou cestou Výskyt: celosvětový
Průběh: Nejčastěji se projevuje jako primární pneumokokový zánět plic či pochřipkový pneumokokový záně bronchů a plic nebo pneumokokový zánět středouší. Méně časté jsou hnisavé záněty mozkových blan /většinou sekundární – tj. předcházejí úraz hlavy, zánět dutin či středouší/, záněty pobřišnice a srdečního endokardu či kloubů.
Diagnóza: Kultivační vyšetření krve,mozkomíšního moku, kloubního punktátu,sekretu z ucha, sputa či odběr moči /vyšetření pneumokokového antigenu/.
Terapie: ATB + podpůrná terapie Prevence:
Očkování – t.č. již vakcína / Synflorix,Prevenar/ zařazena do schématu dětského očkování, v dospělém věku polysacharidová vakcína Pneumo 23
Plané neštovice ( varicela )
Jedno z nejnakažlivějších infekčních onemocnění projevující se vyrážkou, život ohrožující může být hlavně v dospělém věku.
Původce: Virus varicella-zoster. Inkubační doba: 2-3 týdny, zdroj je nemocný a vyrus se vylučuje z eflorescencí.
Výskyt: Celosvětový. Průběh: Onemocnění začíná výsevem vyrážky většinou na trupu, ale i ve vlasaté části hlavy či na sliznicích. Vyrážka se objevuje ve vlnách, mohou být tedy vedle sebe různá stádia. U dospělých často předchází vyrážce teplota, výsev je mohutnější a komplikace mnohem častější. Nejzávažnější je zánět plic, zinfikování vyrážky či zánět mozku s převážným postižením mozečku. U imunodeficitních je až 10% úmrtnost. Infekce v časném stádiu těhotenství může vést k vrozeným malformacím plodu, rovněž nebezpečné je onemocnění matky těsně před porodem.
Diagnóza: Typický klinický obraz, vyšetření protilátek.
Terapie: U nekomplikovaných případů jen podpůrná léčba, u imunodeficitních pacientů, u komplikací jsou nutná nitrožilně podávaná virostatika.
Prevence: Očkování – buď součástí vakcíny Pririx tetra či samostatně – v. Varilrix.
Klíšťová meningoencefalitida
Jedná se o zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Řadíme ho mezi zoonózy tj. onemocnění přenášená zvířaty.
Původce: Arbovirus, rezervoárem nákazy jsou drobní savci, lišky, vysoká zvěř a přenašečem je klíště obecné. Člověk se nakazí po přisátí infikovaného klíštěte.
Inkubační doba: 7-14 dní
Výskyt: Nákaza má ohniskový charakter, vyskytuje se zejména v povodí řek, kde počet nakažených klíšťat může dosahovat až 5%.
Průběh: Nákaza může probíhat inaparentně, asymptomaticky, abortivní forma se projeví horečnatým chřipkovým onemocněním bez postižení CNS. Po týdnu dochází k spontánní úzdravě, u části nemocných se může po přechodném zlepšení objevit druhá fáze, opět se vzestupem teploty a již s typickým nálezem postižení CNS ve smyslu aseptické meningitidy /zánětu mozkových blan/, která je nejčastější u dětí, nebo meningoencefalitidy /zánětu mozku+mozk.blan/. U této formy jsou kromě meningeálních příznaků vyjádřeny příznaky postižení mozku, poruchy spánku, poruchy paměti, bývá snížená mimika, zpomalená řeč, třesy prstů, víček, jazyka, kvalitativní a kvantitativní poruchy vědomí, může dojít k postižení hlavových nervů ú obrna /. Encefalomyelitida je poměrně vzácná, objevují se chabé obrny, především pažního pletence, někdy až po poklesu horeček. Nejhorší prognózu má forma bulbocervikální, kdy v důsledku postižení prodloužené míchy a krčních segmentů míchy může dojít k selhání vitálních center , proto vyžaduje intenzivní péči často s umělou plicní ventilací. Cca u 1-2% bývá onemocnění smrtelné, až u 40% bývá po prodělaném onemocnění tzv. postencefalický syndrom, který se projevuje zvýšenou únavností, bolestmi hlavy, celkovou nevýkonností a depresivními stavy.
Diagóza: Klinický nález, provedením lumbální punkce s vyšetřením mozkomíšního moku, vyšetřením specifických protilátek IgM z krve a moku.
Terapie: Neexistuje specifická terapie, léčíme jen příznaky onemocnění.
Prevence: Kromě vhodného oděvu, repelentů a zamezení požívání nepasterizovaného mléka, existují očkovací látky FSME IMMUN a Encepur v dospělé i dětské verzi. Základní schéma je 3-dávkové a očkuje se již několik let celoročně.
Papilomavirové infekce
Jedná se o infekce způsobující zvláště karcinom děložního hrdla / 2. nejčastějším zhoubným nádorem žen mladších 45 let/, vulvy, vaginy,penisu, anogenitální oblasti či hrtanu atd.
Původce: Existuje více než 100 typů lidských papilomavirů /HPV/, z nichž cca 40 se šíří pohlavním stykem a cca 15 je okogenních / t.zn.že způsobují nádorová onemocnění /. Vysoce rizikové jsou genotypy 16,18,31,33,45,52,58.
Inkubační doba: 1 – 20 měsíců
Výskyt: Celosvětově.
Průběh: HPV mají afinitu k buňkám kůže a sliznic. K nejběžnějším projevům této infekce patří infekční bradavice, perigenitálně lokalizované tzv.codylomata acuminata a hrtanová papilomatóza. Některé typy vyvolávají změny na sliznicích, které mají povahu prekanceróz. Typ 16 je zodpovědný za 50% případů karcinomu děložního hrdla a spolu s ostatnímy typy je zaznamenáván v 90% těchto nádorů. Doba latence od nákazy k rozvoji tumoru se pohybuje v rozmezí 20 – 40 let. Diagnóza:Klinický nález, gynekologický screening / vyšetření s následným odebráním a vyšetřením vzorku sliznice /.
Terapie: Kauzální terapie neexistuje.
Prevence: Na trhu do stupné vakcíny Silgard / chránící proti HPV 16,18,6,11/ a Cervarix /16,18/. U obou vakcín významná tzv. cross-protektivita tzn. Zkřížená částečná účinnost na řadu jiných typů HPV. Schéma u obou vakcín je 3-dávkové.