Jsou očkování proti tuberkulóze a tetanu u dospělých lidí povinná? Jaký je interval očkování?

V dospělosti se v běžné populaci proti tuberkulóze nepřeočkovává. Poslední očkování se provádí jen u dvanáctiletých dětí, které mají negativní kožní test. Tento test se uznává jako znak toho, zda je očkovaný člověk chráněn proti tuberkulóze. Provádí se nejčastěji na předloktí levé ruky vpichem do kůže, který se hodnotí za čtyřicet osm hodin. U lidí starších osmnácti let je jediným očkováním, které se provádí pravidelně, očkování proti tetanu. Poslední dávku této vakcíny dostane člověk v rámci dětského očkování ve čtrnácti letech. Poté by se měl nechat přeočkovat po deseti až patnácti letech. Znamená to tedy, že mladý zdravý člověk, který neměl úraz, se přeočkovává poprvé mezi 24. a 29. rokem věku. Protože očkovací látka vytváří dlouhodobou a spolehlivou ochranu, je výhodnější využít delší, patnáctiletý interval. Jestliže od posledního přeočkování proti tetanu uplynula doba delší než patnáct let, je nutné podat tři dávky očkovací látky. Druhá dávka se dává za šest týdnů a třetí dávka za šest měsíců od druhé. Pokud člověk překročí šedesát let věku, přeočkovává se po deseti letech – imunitní odpověď organismu starších lidí bývá totiž zpravidla menší. Když se člověk zraní, bývá přeočkován proti tetanu jednou dávkou vakcíny, pokud od posledního přeočkování uplynulo pěti- až patnáctileté období. To platí pro lidi mladší šedesáti let. U osob starších šedesáti let se počítá období pět až deset let. Do pěti let od posledního očkování se nepřeočkovává (tab. 10 na předchozí straně). Mezi pravidelná očkování, která se provádějí u dospělých lidí v Evropě, patří kromě tetanu i očkování proti záškrtu. Podává se nejčastěji v kombinovaných očkovacích látkách, tedy v jedné injekci po deseti až patnácti letech. Nověji se v dospělosti ve vyspělých zemích zavádí i přeočkování proti dávivému kašli očkovací látkou, která je součástí vakcíny proti záškrtu a tetanu. Množství antigenu je však oproti dětskému věku změněno.